Smrt

22. února 2018 v 13:02 | Pacinka |  I. série
Začalo to mou smrtí, tedy narozením. Říkám tomu smrt, protože vzhledem ke skutečnostem a podmínkám, do kterých jsem přišla, byla moje osobnost zabita dříve, než se začala vyvíjet. V jakémkoliv případě mého osobního vyjádření, prosazení svého JÁ, jsem byla bita nebo ponižována.

Nedělali to úmyslně, chtěli, aby ze mě vyrostl správný člověk. A taky ano, správní lidé se takto chovají, utlačují ostatní a zesměšňují jejich jinakost. Šplhají se nahoru, ale neuvědomují si, kolika lidem pošlapou hlavu, jen kvůli svému nicotnému JÁ, které se, stejně jako to moje, nemohlo vyjádřit a teď se skrývá za faleš a pohrdání.

Mám pocit, že je mé srdce plné lásky, o kterou nikdo nestojí. Nikoho nezajímá má duše, můj příběh, slzy a rány. Všechny zajímá pouze úspěch ve světě, který jsme si my, jako lidé, sami uměle vybudovali. Ve světě, který má převrácené hodnoty, uctívá bohaté a přehlíží citlivé, peníze staví nad zdraví a rodinu, předpokládá, že člověk má větší práva než ostatní tvorové. Svou hamižností jsme prodali své potomky. Svou hloupostí jsme zklamali své předky.

Takový svět jsem si vybrala pro své žití, takže si nezasloužím nic lepšího, než ho dožít až do konce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama